02.08.2021 11:37
„Jé, vy jste taková normální,“ jsem často slýchávala, když jsem jako poslankyně někam zavítala a bavila se s lidmi. To mě vždy pobavilo, protože proč by člověk neměl být normální. „No, vy totiž nejste jako ostatní politici, vy se dovedete bavit i o normálních věcech,“ mi bylo vysvětleno. Ono vždy záleží, jestli se necháte volenou funkcí změnit, anebo si pamatujete, kdo Vás do zní zvolil. Jako stavební inženýrka jsem pracovala jak v soukromé firmě, tak i na investičním oddělení krajského úřadu. Vím, co je to být zaměstnaná a mít šéfy, které si nevybíráte. Několik let jsem i soukromě projektovala, takže vím, jak to mají živnostníci těžké, aby se mnohdy vůbec uživili. Vím, jaké je to být hlavou rodiny, když vyděláváte více než manžel. Zejména pak, když přestavujete dům po rodičích a musíte se ještě více snažit, abyste to finančně zvládli. Stejně tak vím, jaké to je vychovat dvě holky, postarat se, aby vystudovaly, našly práci a vylétly z hnízda. A když Vám manžel podlehne rakovině a na Vás zůstane péče o starší rodiče, tak ano, i o tom něco vím, že je třeba nezoufat, snažit se a jít dál. Ono pak není těžké se s lidmi bavit o úplně normálních věcech, pokud si jimi sami projdete. Ale o tom je život. Za poslední dva roky naše země procházela ne příliš normálním obdobím a chaotické kroky vlády tomu moc nepomáhaly. Kandiduji jako jednička kandidátky Svobody a přímé demokracie do Poslanecké sněmovny, abych pomohla věci zase uvést do normálu.
Vlaďka Lesenská
