Po stopách Karla Poláčka v Polsku

 Rychnov nad Kněžnou - Studenti Gymnázia F. M. Pelcla Rychnov nad Kněžnou uctili 17. prosince v polských městech Zabrze a Gliwice památku rychnovského rodáka spisovatele Karla Poláčka; stalo se tak 65 let po jeho smrti († 21. ledna 1945, Gleiwitz).
23členná skupina, vedená vyučující této školy Mgr. Ivou Bořkovou, Ing. Martinou Langerovou, pověřenou rychnovským městským úřadem a současně představitelkou školské rady rychnovského gymnázia, a PhDr. Josefem Krámem, autorem rychnovského průvodce a současně tlumočníkem, byla tak v historii vůbec první, která ze spisovatelova rodného města navštívila dvě polská města, spojená s posledními dny života Karla Poláčka v tamních koncentračních táborech. Stalo se tak v rámci projektu “Židovství, Rychnov nad Kněžnou a Karel Poláček“. Přijetí v Polsku bylo naprosto výjimečné - na tamních městských úřadech byli přijati nejvyššími představiteli obou měst (Zabrze má 176 tisíc a Gliwice 198 tisíc, pro srovnání Rychnov 12 tisíc) a doprovázeni vynikajícími osobnostmi. Jimi byli v Zabrze Mgr. Dariusz Walerjański, ředitel Mezinárodního centra dokumentace a studia, autor mnoha prací na téma židovského dědictví v Horním Slezsku, a Mgr. Anna Kulczyková z historického oddělení gliwického muzea, i ona je autorkou více odborných prací.
Rychnovští tak prošli místy, spojenými s pobočkami osvětimského koncentračního tábora na území obou měst (v Zabrze jí byl „Hindenburg” a v Gliwicích „Gleiwitz I-IV”). V Gliwicích na ústředním hřbitově, na němž je v osmi hromadných hrobech pochováno několik set vězňů různých národností, mezi nimi i Karel Poláček († 21. ledna 1945, Gleiwitz II), pak uctili spisovatelovu památku položením květin.
Vyvrcholením cesty této skupiny pak bylo podvečerní přijetí této rychnovské skupiny velvyslancem ČR v Polsku Janem Sechterem v nedalekých Katovicích, který za nimi dojel z Varšavy do slezské kanceláře velvyslanectví ČR, bývalého generálního konzulátu. Tuto aktivitu hodnotil velmi vysoko s tím, že tato cesta byla vynikající reprezentací Rychnova i odkazu našeho spisovatele.
Cesta, která se konala pod záštitou senátora JUDr. Miroslava Antla, byla hrazena z daru Nadace F. M. Pelcla a poslankyně Ing. Vladimíry Lesenské.

---

Víceletý projekt "Židovství, Rychnov nad Kněžnou a Karel Poláček" je určen pro studenty 1. – 3 ročníků gymnázia F. M. Pelcla, aktivně v něm pracuje 10-15 studentů. V první etapě, která probíhá ve školním roce 2010/2011, studenti zmapovali, kde v Rychnově nad Kněžnou žily židovské rodiny a jaký byl jejich osud. Jeho vyvrcholením je vytvořit vycházkový okruh pro mladší spolužáky a veřejnost s výkladem se zdůraznění památek, jako jsou rychnovská synagoga i židovský hřbitov, a osobnosti Karla Poláčka a míst, spojených s jeho životem. V 2. etapě, kteřá proběhne ve školním roce 2011/2012, se zaměří v rámci programu „Žili s námi” na osudy jednotlivých rodin (kde žily, odkud pocházely, čím se zabývaly, co vlastnily, jaký byl jejich osud za druhé světové války, popřípadě kdo z nich přežil a jaký byl jejich další osud. Výsledkem bude prezentace poznatků v tištěné podobě nebo formou pps prezentace. V rámci tohoho projektu jsou pravidelné cesty studentů čtvrtých ročníků do Osvětimi a návštěva osvětimského koncentračního tábora "Auschwitz I a II-Birkenau".
Poslední akcí tohoto projektu byla 12. listopadu beseda s letos 90letou Hanu Dobešovou, rozenou Fischerovou z Rychnova nad Kněžnou, která přežila holokaust rychnovských Židů a žije desítky let v Jablonci nad Nisou. V gymnáziu ji uvítali představitelé nového vedení města starosta Ing. Jan Skořepa a místostarostky Mgr. Jana Drejslová a Ing. Michaela Zímová. Stalo se tak symbolicky ve škole, jejíž studentkou bývala, a 68 let poté, co byla 13. prosince 1942 v den svých 22. narozenin odtransportována do koncentračního tábora Terezín. Starosta jí předal pamětní medaili města a pak následovalo mimořádně pozorně vnímané přijetí víc než padesátkou studentů, spojené s téměř dvouhodinou besedou. Během besedy Hana Dobešová mimo jiné podala autentické svědectví o spoluvězni a rychnovském rodákovi Karlu Poláčkovi. "On už do Terezína nepřišel v nějaké velké kondici, nebyl sportovně založený. V Terezíně měl přednášky, na několika jsem byla, dokonce mně dvakrát dal lísteček, že můžu do sprch. V Terezíně byl mezi Čechy jako spisovatel známý a oblíbený, ostatně tam byly světové kapacity, a dělaly nejhorší práce. Do Osvětimi odjížděl stejným transportem jako můj otec 16. října 1944. Já jsem ho viděla těsně předtím, než nastoupil do transportu, byl tak zubožený, když odjížděl, kost a kůže, to byla ruina,“ mj. uvedla.
Na objasnění závěru života Karla Poláčka má podíl PhDr. Josef Krám - viz jeho vystoupení na 1. poláčkovské konferenci 1992 v Rychnově nad Kněžnou, publikované ve sborníku "Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním". Původně uváděný údaj o Poláčkově smrti 19. říjen 1944 koncentrační tábor Osvětim je tak oficiálně opraven na 21. leden 1945 Gleiwitz.

Zdroj: https://www.orlicky.net/?id_zpravy=11619558921292864609